Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obyvatelstvo a sídla

6. 6. 2011

Afrika je společně s Asií pokládána za kolébku lidstva. Uvádí se, že pozůstatkem lidských ras (kromě populací tří velkých ras, tvořící současné lidstvo) jsou např. Negrilové – trpasličí populace Pygmejů (výška do 150 cm), žijících v pralesní oblasti centrální Afriky, a Sámové (Křováci), kteří žijí rozptýleně v polopouštních a pouštních oblastech jižní Afriky.
Geograficky je rasové složení obyvatelstva (a jeho kultura) značně odlišné. V severní části kontinentu převládají Arabové a Barbeři, kteří patří ke středomořské větvi europoidní rasy, na jih od Sahary převládá černošské obyvatelstvo (odtud vznikl název pro toto území Černá Afrika) , které je negroidní větví ekvatoriální rasy.
Nepříznivé přírodní poměry dlouho ztěžovaly pronikání Evropanů z pobřeží do nitra afrického kontinentu. Teprve až roku 1488 obeplul B. Diaz nejjižnější cíp Afriky mys Dobré naděje. První, kdo ve středomořské oblasti zakládali osady, byli Féničané, Řekové a Římané. Arabové pronikali do Afriky po pobřeží Rudého moře a podél Nilu.
Až 19. století bývá spojováno s dobrodružným objevováním vnitrozemského kontinentu. Hlavním důvodem tohoto pronikání byl obchod s otroky a získání nového uzemí, které obsahuje nerostné bohatství. Postupně docházelo ke vzniku koloniálních říší. K rozpadu koloniálních mocností došlo až v 60. a 70. letech 20. století.
I v Africe, zvláště v důsledku nízké vzdělanosti, je problémem překonání tradice mnohadětných rodin. Důsledkem extrémně vysoké porodnosti - zvláště v subsaharské Africe - je současný přirozený přírůstek obyvatelstva 3%. Nekontrolovatelný populační růst komplikuje rozvoj hospodářství a vyhrocuje sociální situaci. Z Afriky pochází polovina všech uprchlíků současného světa. Obrovským problémem je široký výskyt četných chorob (Spavá nemoc, AIDS, Malárie, Úplavice aj.).
Velmi rozdílné přírodní podmínky (a tím i hospodářské možnosti) výrazně ovlivňují rozmístění obyvatelstva. Velmi husté zalidnění je jen v oblastech, kde jsou dobré podmínky pro zemědělství. Nejhustěji osídlené jsou delty a dolní toky řek. V okolí řeky Nil je hustota zalidnění 1000 obyv./km, zatímco v pouštích nebo deštných pralesech je hustota zalidnění pouze 1-2 obyv./km.
Velkým problémem je i migrace negramotných lidí z venkova do měst za vidinou snazšího života. Výsledkem je vysoký růst urbanizace.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nevim

(nikdo, 1. 11. 2012 18:44)

tak dobry

 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< říjen / 2017 >>


Statistiky

Online: 2
Celkem: 125650
Měsíc: 1892
Den: 45

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA