Antilopy
Antilopa skákavá je velká a vyznačuje vysokými a dlouhými skoky. Obývá Afriku. Antilopa skákavá je kontrastně zbarvena: Její srst je krátká, na hřbetě a krku je světle hnědá. Má také tmavý pruh na hlavě, který vede od ucha přes oko. Hlava a břicho jsou obvykle bílé, výjimečně do šediva.
Samci a samice vypadají podobně a oba mají silné černé růžky ze zřetelnými prstenci, které jsou u samic menší a slabší. Springboci mají neobvyklý kožní záhyb, který se táhne od prostředka hřbetu ke kořeni ocasu. Když je zvíře vzrušené nebo vyplašené, rozevře tento záhyb a vztyčí dlouhé, bílé chlupy, které rostou uvnitř.
Antilopy skákavé se živí listy keřů a trávou a nejsou závislé na vodě. V době rozmnožování si samec někdy zakládá teritorium a harém 10 až 30 samic, ale běžná jsou i smíšená stáda. Boje samců v období říje jsou pozoruhodné, jelikož při nich samci vyskakují do výšky a sráží se svými rohy. Smrtelné úrazy jsou však výjimkou. Springboci se páří většinou v období sucha a porody přicházejí většinou v řijnu a listopadu, kdy je období dešťů. Samice rodí po asi 6 měsíční březosti.
Antilopa skákavá žije ve stádech. Tato antilopa, jak už nám její název napovídá, se vyznačuje vysokými skoky, které se především zasloužily o její známost. Skáče tak, že strhuje všema 4 nohama do vzduchu, skloní hlavu a záda prohne do obloukovitého tvaru a na hřbětě se jí rozevře a zvýrazní bílý pruh, kterým dává ostatním členům stáda najevo, že je něco v nepořádku. U stád těchto antilop se můžou občas zdržovat i stáda jiných velkých savců, které při poplachu prchají s nimi. Skákat ale může springbok třeba jen při hře. Tyto skoky mohou dosahovat až 3,5 m.
Kdysi byly antilopy skákavé velice početné a až milionová stáda podnikala v období sucha migraci za čerstvou pastvou, přičemž zničila veškeré pastviny i zemědělskou půdu které jim ležely v cestě. V důsledku toho byly antilopy pronásledovány a tisíce jich bylo zabito, ale dnes jsou ve svém původním areálu znovu vysazovány a jejich stavy opět stoupají.
Antilopa žirafí je velká antilopa rozšířená v suchých, keři porostlých krajinách na území Džibuti, Etiopie, Keni, Somálska a Tanzanie.
Dorůstá průměrné délky kolem 150 cm, samci jsou přitom větší než samice. Hmotnost u samců se pak pohybuje kolem 45 kg, zatímco u samic pouze kolem 30 kg. Jejím nejvýraznějším znakem je dlouhý krk (odtud český druhový název) a nápadně malá hlava s velkýma očima a ušima. Hřbet má tmavě hnědý, břicho světlé a ocas černý. Rohy dorůstající až 35 cm mají pouze samci, kteří se od samic dále liší také mohutnějším krkem.
Antilopa žirafí dokáže získat potravu z vyšších míst, než většina ostatních druhů antilop a gazely. Umožňuje jí to její neobvyklá krmící taktika, při které se postaví na zadní končetiny a natahuje přitom svůj dlouhý krk. Většinu potravy u ní tvoří traviny a listy, ale požírá též pupeny, květy nebo plody. Díky faktu, že je zcela nezávislá na vodě, kterou získává právě z potravy, dokáže přežít i ve velmi suchých lokalitách.
Páření může u tohoto druhu probíhat kdykoli během roku. Samice dosahují pohlavní dospělosti ve věku 1 roku, samci pak až v 1,5 roce. Samice je březí 7 měsíců a rodí jediné mládě, které po narození váží zhruba 3 kg. V přírodě se antilopa žirafí dožívá asi 8 let, v zajetí pak i více než 13 let.
Komentáře
Přehled komentářů
fttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttt
idsk
(.,,., 9. 4. 2020 10:49)